neděle 14. února 2016

Štěně ušaté


Mám novou košili a nové štěně.
Košile je můj první kup od brněnské značky Théo a byla to láska na první pohled. Ta barva, ta látka... Jejich kolekce seženete v Pokojíku.
Štěně je basenji, ušatý pes původně z africké džungle. Hrozně rád všechny a všechno okolo sebe kouše, ale jinak je zlatý.




čtvrtek 11. února 2016

Rozmarné děvče


Nevím, jestli to vidím jen já, ale veškeré hadříky v řetezcích typu háemko mi už nějakou dobu připomínají záclony. Tím, jak jsou průsvitné, nepříjemné na nošení a 100% polyesterové. To já nechci. Já chci nosit vlněné svetry, kvalitní hedvábné košile a věci, ze kterých budu mít radost a které budou také vyrobené z materiálů, co vydrží.

V minulosti jsem si blogy o módě už psala. Ale vždycky ztroskotaly ne proto, že bych měla špatný vkus, ale proto, že jsem v nich neviděla nějakou smysluplnou hodnotu. Oblékat se hezky je proto, aby mi to slušelo na fotkách a aby mi čtenáři psali lichotivé komentáře, pro mě nemá cenu.

Tímto blogem módu nezatracuji, protože se oblékám ráda. Chci se ale zamýšlet nad tím, co nosím, odkud to pochází a jestli má opravdu cenu pravidelně nakupovat v řetězcích. Přijde mi sympatičtější podporovat a objevovat místní módní značky. Stejně tak u kosmetiky si poslední rok dávám pozor, co obsahuje. Nechci na sebe patlat moc chemie, protože to si moje pleť nezaslouží. Hledám přírodnější alternativy a opět je to jen o tom pořádně se zamyslet.



Tento blog bych ráda psala o šatech a kosmetice, ale z poněkud jiného pohledu. Nejde mi o to přestat nakupovat. Jde mi o to zadívat se na módu z pohledu dlouhodobější udržitelnosti. Když píšu tento článek, mám na sobě vlněný svetr ze sekáče starý snad pět let. Pořád drží a to je přesně to, na co chci poukázat. Že když koupíte dobré věci, dlouho je můžete nosit a není třeba často vyměňovat půlku skříně.

Ano, i já mám své oblíbené značky řetězců, do kterých sem tam zabloudím a něco si odnesu. Jen vždycky chvíli přemýšlím, zda tu věc potřebuji, jestli vydrží materiál a jestli to není pouze jednosezónní záležitost. Vím, že v tom a tom obchodě seženu puntíkované punčošky a jednoduchá trička, ale není to můj hlavní zdroj zajímavého oblečení. V principu se snažím tomuto způsobu nakupování vyhnout. Mnohem lepší věci najdu třeba v sekáči, odkud pochází snad třetina mého šatníku.


Když se ohlédnu dva, tři roky zpátky, stále se mi líbí, co jsem tehdy nosila a spoustu kousků mi stále visí ve skříni. A tak je to myslím správně.