Wishlist podzim/zima 2016/17

Přišel podzim a já se těším, až schovám všechny letní šaty hluboko do skříně a vytáhnu kabáty, polobotky, šály a svetry.

Stejně jako na jaře jsem si sepsala wishlist. Pomáhá mi ujasnit si, co můj šatník potřebuje.
Mimochodem, vzpomínáte na ten jarní? Koupila jsem si z něj jen vlastně jen ty kožené sandály a mám obavy, že můj podzimno-zimní wishlist česká osud velice podobný a já si z něj koupím jen tak jednu až dvě věci. Ale nedá se nic dělat, budu prostě nosit svůj dosavadní šatník až do roztrhání.

1. Toužím po nové kabelce. Černé, kožené, s popruhem přes rameno a abych do ní strčila A4 a hromadu dalších věcí, které každý den potřebuji.
2. Nikdy jsem si nemyslela, že bych veřejně chtěla nosit tenisky. Inu, karta se obrací a já jsem si vysnila tyhle překrásné modré od Vagabondu, které už se nejspíš ani nevyrábí- Kdybyste je někde náhodou ještě zahlédli ve velikost 39, dejte mi vědět. Jinak budu muset shánět jiné.
3. a 4. Letošní zimu potřebuji nový zimní a podzimní kabát. Ty dva, které vlastním, už opravdu nevypadají moc k světu. Jeden je celý sežmolkovaný a druhý zase vybledlý a tak se budu dívat po nových. Nevíte, kde sehnat kvalitní kabát, který bude teplý a zároveň se nebude žmolkovat? Preferovala bych aspoň z části vlněný (tohle už ale zní trochu nesplnitelně).
5. Brýle. Potřebuju nové brýle. Už asi rok a pořád si je nejsem schopná vybrat. To bude ještě běh na dlouhou trať.
6. Aby tu pořád nebylo šedivo, černo a modro, sháním také jednoduchou meruňkovou košili, která nesmí být z viskózy, ani z polyesteru a ani průsvitná (byebye retězce).
7. A nakonec věc, kterou potřebuji ze všeho nejvíce. Hnědé kožené a bytelné kotníčkové boty. Ty moje současné mají už asi pět let, dvakrát jsem je nechala podrazit a už se mi pomalu rozpadají před očima. Ovšem vydržely se mnou dlouho a teď hledám podobně trvanlivou náhradu.

Zvykám si na život bez nakupování. Naposled mi ujela ručka u dvou šedých šatů. Jedny mi padly do oka v H&M a jelikož byly z organické bavlny, řekla jsem si, že jim dám šanci. Začaly se párat už po prvním praní... Ty druhé naštěstí drží a mám z nich velkou radost. Jednou vám je ukážu.

Nudes

Poslední dobou si nehty lakuju jen výjimečně a jen o víkendech. Je to proto, že když u pečení neustále umývám tuny nádobí, laky to prostě nedávají.

Dřív jsem jich měla vskutku hezkou sbírku, kterou ale pomalu protřiďuji a teď mi v ní zbývá jen pár laků v nude barvách (to jsou moje nejmilejší), pár červených a jeden světle modrý, který nosím asi jedenkrát do roka.

Na nehtech mám zrovna teď Miss Sporty v odstínu nevím jakém, ten šedý je od NYC (odstín 246), cihlový od Loreal (odstín 107) a meruňkový od Avonu (apricot mystery).

Chybí mi tu ještě nějaká jiná hezká nude barva? 

Lehké zamyšlení

Už opravdu dlouho jsem si nekoupila nic na sebe (nepočítám ty lehoučké letní šaty za dvacku). Na jednu stranu je to opravdu osvobozující pocit. Chodím v tom, co už mám a spíš než nakupovat se opravdu dobře snažím využít věci, které mi visí ve skříni anebo, pokud mi z nějakého důvodu nejsou sympatické, vyřazuji je.

Přijde mi pak jednodušší vybrat si něco na sebe, protože už se nemusím rozhodovat mezi tolika věcmi. Ale samozřejmě jsou tu rána, kdy stojím před skříní a nevím, co na sebe. Jsem už jednoduše unavená tím oblečením, které nosím pořád dokola, a chybí mi pocit mít na sobě něco nového. Řekla bych ale, že tohle se stává každému.

Vzpomínáte si třeba na můj jarní wishlist? Chtěla jsem si koupit novou koženou tašku a k tomu pár dalších věcí, ale okolnosti mého života mě nakonec donutily šetřit úplně na jiné věci (třeba na nový telefon, který mám místo té tašky). Stihla jsem si koupit aspoň sandály a světle růžový vlněný svetr ze sekáče. A k tomu ještě jeden sekáčový černý z merina, který jsem přes zimu nedala z ruky, oba dohromady ani ne za stovku.

Myslím, že stojí za to přestat ve velkém nakupovat levné a poloprůsvitné oblečení v řetězcích (i já tam samozřejmě občas zabrousím, ale většinou odcházím domů s prázdnou, protože se mi tam nic nelíbí) a naopak se zaměřit na místní tvorbu nebo si oblečení (třeba šaty) nechat ušít. Já se teď velmi těším na jedny meruňkové šaty s kolovou sukní.

Koupit si sem tam něco nového nepovažuji za trestný čin, jen se vždy snažím koupit věc, u které jsem si naprosto jistá, že bude mít v mém šatníku místo. Což mi připomíná, že bych se zase jednou měla vydat na nákupy do sekáče.

P.S. Když už píšu o šatech, snažím se podobný přístup vztáhnout i na ostatní věci. Méně utrácet a kupovat opravdu jen to, co potřebuji. V mém případě dám nejvíce za jídlo, protože na to si potrpím. Zároveň se snaží kupovat méně věcí v plastových obalech a plánuju si pořídit látkové pytlíčky na ovoce a zeleninu.

Citroník

Loni na podzim jsem si koupila bio citron. Když jsem ho rozkrojila, objevila jsem v něm tři naklíčené pecičky, ze kterých se draly miniaturní zelené výhonky. Pecičky jsem opatrně vypreparovala z citronové dužiny a zasadila jsem je do hrníčku s hlínou. Zalévala jsem je a čekala, co se stane.
První pecka nepřežila přesazení do většího květináče. Druhé dvě ano, ale jedna se zastavila ve výšce pěti centimetrů a dál se jí nechce růst. Ale ta třetí se snaží, seč může, aby byla do nejkrásnější a co největší.
Dočetla jsem se, že při zasazení citronové pecky bude rostlina plodit asi za 16 - 20 let. Přiznám se ale, že kvůli plodům tu rostlinku nepěstuji. Jsem jednoduše ráda, že roste a že se jí daří.

Rakytníkové mýdlo Naturinka

Rakytníkové mýdlo od brněnské značky Naturinka jsem si koupila na začátku léta. Mám ráda rakytník (hlavně kvůli té jeho červenooranžové barvě) a už kdysi dávno jsem používala rakytníkový olej na pleť.

Mýdlo jsem kupovala s myšlenou na mytí rukou a těla. Ale pak jsme jeli na dovolenou a já jsem si zapomněla něco na čistění obličeje. Tak jsem si jen tak zkušebně umyla tvář tímto mýdlem a od té doby jsem ho ještě nedala z ruky. Je skvělé. Pleť jemně vyčistí a ta je potom jemná a příjemná na dotek.

Mýdlo je 100% přírodní a neobsahuje palmový olej. Skládá se z olivového, kokosového, ricinového a rakytníkového oleje, bambuckého másla, extraktu z grepových jader a hydroxidu sodného.

Podporování místních výrobců kosmetiky mě velmi těší a pokud je to opravdu dobrá kosmetika, jsem ještě spokojenější. Rakytníkové mýdlo je jeden z těch výrobků, ke kterým se jistojistě znova vrátím.

Minimal makeup bag

V průběhu let se se mi nahromadila spousta kosmetiky, kterou jsem si buď koupila nebo dostala, ale v konečném důsledku jí používám jen malou část, protože nerada chodím „moc“ namalovaná. Navíc to není kosmetika ani trochu ohleduplně vyrobená, ale plná aninechcivědětjaké chemie.

Jenže jak už jsem tu kdysi psala, velice nerada vyhazuju věci, které se ještě dají použít a tak čekám, až všechno zdárně vypotřebuji (u všech hnědých stínů, které vlastním, to bude trvat pravděpodobně celé věky). Ráda bych všechna chemická líčidla nahradila veganskými značkami a přírodní kosmetikou šetrnou k přírodě.

Pleť. Kdysi jsem používala makeup, ale posledních pár let se cítím, jako kdybych nosila masku. Proto začnu jen korektorem (Maybelline Affinitone), pak trochu pudru (Bourjouis healthy balance) a když chci vypadat opravdu hezky, mám po ruce minerální pudrový makeup (Mary Kay). Mimochodem, existuje nějaký přírodní a dobře krycí korektor na kruhy pod očima?

Oči. Začínám obočím, které trochu dokreslím hnědým stínem (Artdeco). Pak jsou na řadu oči. Zkoušela jsem objevit kouzlo kleštiček na řasy, ale nějak to nevyšlo. V létě nosím většinou jen řasenku (Loreal) a sem tam tenkou černou linku nad vrchními řasami. Nejraději mám oční linky ve fixu (Essence, ale popravdě v ostatních značkách nevidím zas takový rozdíl) nebo gelové (Maybelline). Tužku na oči ani tekuté linky už vůbec nepoužívám.

Stíny. Podle mě jich mám hrozně moc a navíc jsou skoro všechny hnědé! Podle mě mi totiž ani jiná barva na očích příliš nesluší. Nejnovějším přírůstkem je čtyřbarevná paletka (Loreal), kterou používám snad nejčastěji. To je asi třikrát do měsíce.

Tváře. Mamince jsem zabavila rozjasňující perličky (Avon) a vybrala jsem si z nich jen ty narůžovělé a teď mají překrásnou barvu podle mých představ. Pak mám jednu tmavější růžovou (Oriflame) a jednu broskvovou která je vyloženě letní barva (Rimmel).

Rty. Nejvíc mám odstínů rtěnek a to je jedna z věcí, pro které mám slabost. Rtěnku často používám i jako tvářenku. Moje oblíbená je tmavě švestková (YSL), červenofialová (Maxfactor) a meruňková (Loreal).

Když se z toho všeho pak seskládá můj kompletní kosmetický arzenál, řekla bych o sobě, že jsem docela minimalista. V případě nutnosti si vystačím jen s korektorem, pudrem, stíny na obočí, řasenkou a rtěnkou. A právě tyto produkty bych co nejdříve chtěla nahradit přírodnějšími alternativami.  

Prozraďte mi, jaké jsou vaše oblíbené pudry, stíny, rtěnky, linky a řasenky od přírodních kosmetických značek?

Sukně z modrotisku

Po babičce mi zůstal kus modrotiskové látky akorát tak na sukni, kterou jsem si z ní na léto nechala ušít.

Perfektní sandály

Myslím, že jsem našla ty nejdokonalejší letní sandály. Přesně takové jsem si přála ve svém wishlistu a abych pravdu řekla, hledala jsem je pěkně dlouho. Nakonec jsem je objevila na Zoot (a mají je i v černé barvě).
Kdyby se můj milý nechal přemluvit ke koupi těchto krásných hnědých z Woodies, byli bychom ten nejkouzelnější pár na světě, ale mám strach, že v tomto ohledu je moje snaha marná.

Sandály naprosto dokonale splňují mou představu o minimal wardrobe. Jsou univerzální, z kvalitní kůže a hodí snad ke všemu v mém šatníku.

Levandulová pleťová voda

Už je to přes půl roku, co jsem si naposledy koupila pleťovou vodu. Zjistila jsem totiž, že jejich výroba je opravdu lehoučká a postačí k nim jen pár ingrediencí. Pleťová voda (nebo tonikum) pleť osvěží, navíc ji podle použitých ingrediencí může i léčit, zklidnit, vyživit  nebo také dočistit.

Pár základních pravidel na výrobu pleťové vody. Pleťová voda vznikne smícháním trošky lihu a pár kapek esenciálního oleje, který se v lihu rozpustí. Do této směsi se pak přidá složka vody nebo výluhu.
Většinou má krátkou trvanlivost. Líh je konzervant, ale i tak doporučuji vyrábět vody po menších množstvích a lahvičku vody spotřebovat do tří týdnů.
Jako pleťovou vodu můžete použít pouhopouhý výluh z bylinek (čaj), který ale uchovávejte v lednici maximálně po dobu jednoho týdne.

Já ji používám těsně před použitím pleťového oleje. Obličej levandulovou vodou jemně navlhčím a pak vmasíruju pár kapek oleje, který se krásně vsákne a pleťová voda přitom pokožku hydratuje.

Levandulová pleťová voda
100 ml převařené vody
2 lžíce čerstvých nebo sušených květů levandule
5 ml 90% lihu
5 kapek esenciálního levandulového oleje
čistá lahvička s rozprašovačem

Do hrníčku dejte levanduli a zalijte vodou, která by měla přejít bodem varu. Levanduli nechejte vyluhovat asi půl hodiny. Do lahvičky s rozprašovačem nalijte líh a esenciální olej a pořádně protřepejte. Přidejte scezený výluh z levandule a nechejte vychladnout.
Spotřebujte do tří týdnů.

Asi vlasy

Už je to nějakých pár let zpátky, co se snažím mýt si vlasy něčím přírodnějším, než jsou chemické šampony a abych pravdu řekla, pomalu přestávám nakupovat v drogeriích. Když potřebuju šampon, obracím se na nějakou přírodní značku nebo si koupím tuhý šampon ve zdravé výživě.

Doma se mi ale sešlo pár „přírodních“ šamponů a tak jsem se rozhodla něco málo o nich sepsat.

Alverde meruňkový byl první šampon, který jsem si koupila při přechodu na ty přírodnější. Krásně voněl, ale vlasy jsem si musela umývat docela často. Může to ale být tím, že si moje vlasy jen musely zvyknout.

Štěstí baronky je šampon české značky, který sice obsahuje přírodní výtažky z bylinek, ale taky SLS, jednu z nejhorších chemikálií, která se cpe do kosmetiky a funguje jako pěnidlo. Použila jsem ho jednou a pak jsem ho poslala dál.

Jemný šampon od Lavery mi přišel hodně podobný tomu od Alverde, takže takový průměr.

Obnovující šampon s arganovým olejem od Nobilis Tilia byla trochu investice, ale tak moc dobrý a voňavý šampon jsem už dlouho nepotkala. Navíc dělá krásně hustou pěnu i bez zbytečné chemie, což se s přírodními šampony moc často nestává.

Havlíkova apotéka a jejich Jemný vlasový biošampon jsem zatím mockrát nezkoušela, ale z dosavadního pozorování je také velmi příjemný. Pění ale jen maličko a proto ho na umytí vlasů potřebuji docela velké množství. Vůně je trochu po bylinkách a na vlasech se drží velmi dlouho, na což jsem si musela chvíli zvykat.

Aktualizováno: Ačkoli mám Havlíkovu apotéku velmi ráda, tento šampon se buď nepovedl anebo není vhodný na můj typ vlasů. Po umytí mi zůstávají velká mastná místa vlasů, která vypadají ještě hůř než před umytím. Žádný jiný efekt u svých vlasů nepozoruji, i když mi paní prodavačka šampon doporučila taky na objem vlasů. Vlasy se mi navíc hrozně mastí, hned druhý den ráno už to jde vidět. Za mě tedy tento šampon rozhodně ne.

Problém chemických šamponů spočívá v tom, že vlasy příliš vysušují, tím pádem vlasy vyžadují víc péče, ve které je zase víc chemie. Začarovaný kruh. Přírodní šampony naopak obsahují oleje, výtažky z bylinek a jiné tělu prospěšné látky.

Nevýhodou těchto méně chemických šamponů je, že se mi po nich všeobecně rychleji mastí vlasy, ale od té doby, co je používám, už nepotřebuji kondicionér. Myslím si, že přestat na vlasy používat chemické látky, když to jde i přírodněji, bylo velmi dobré rozhodnutí.