Lužánky

Ve chvílích, kdy nejsem v kuchyni a nepeču dorty, vytahuji z útrob své skříně ty hezčí kousky. Tuhle hedvábnou košili jsem navíc našla v sekáči a podle mě je naprosto úžasná.

košile - secondhand

kalhoty - Mango

Výlet na Babí lom

Celý týden jsem se nemohla dočkat, až si s mým milým a naším basenji štěnětem vyjdeme na výlet. Naše tradice sobotních výletů byla na dlouhou dobu přerušena psaním mé diplomky a státnicemi, ale o to víc jsem se těšila. Protože oba bydlíme v Brně, většinou jen jedeme někam za město a pak se vracíme zpátky po nějaké hezké trase.

Ráno jsme jeli do vesničky Lipůvka a pokračovali jsme až na rozhlednu Babího lomu. Odtud pak dolů do Lelekovic a pěšky do Brna. Protože byl krásný slunečný den, uběhl nám výlet jako voda.

Po cestě jsem sbírala ostružiny, šípky, fotila všechno, co mi přišlo před objektiv a večer jsem ještě uvázala věneček ze všech těch nasbíraných ostružin. Pověsím si ho na dveře.

Krásné ruce od Havlíkovy apotéky

To, že pracuji jako cukrářka, s sebou nese daň v podobě neustále vysušených rukou, neboť denně umyju asi tunu nádobí. Naštěstí mě v poslední době zachraňuje krém Krásné ruce od Havlíkovy apotéky. Krém obsahuje makový olej, extrakt z mateří kašičky, rakytníku a meduňky, po které překrásně a jemně voní.

Společným znakem celé jejich kosmetiky je, že přenádherně voní, jakoby po bylinkách a všech těch dobrých látkách  které obsahují. Havlíkova apotéka je navíc česká značka přírodní kosmetiky, což také velmi oceňuji, protože ráda podporuji místní výrobce, kteří svou práci dělají dobře.

Tento příspěvek vznikl ve spolupráci s Havlíkovou apotékou.

Avokádo, citroník a pokus s netřeskem.

Zasadila jsem pecku od avokáda do hlíny, pravidelně ji zalévala a čekala jsem, co se stane. Po třech týdnech mi pecka začala pomalu praskat a po měsíci a půl z ní začal rašit zelený výhonek. Teď má moje avokádo asi dva a půl měsíce a roste mi z něj krásná rostlina.
Stejně tak mi dělá radost i citroník, který si pěstuji z pecky. Všechny rostlinky mám na okenním parapetu, kde je hodně světla a pravidelně je zalévám a rosím.

Když se mému milému vdávala sestra, dostala jsem malou kytičku, ve které byl mezi všemi ostatními růžičkami také jeden netřesk. Když už kytka nebyla hezká, vyprostila jsem z ní netřesk a posadila ho do misky s vodou tak, aby byl stonek ponořený. Asi po týdnu už začal pouštět kořínky.
A teď bych ho ráda rozmnožila a měla celou rodinku malých netřesků. Podle tohoto podrobného návodu jsem ukroutila pár spodních lístků a budu doufat, že z nich něco vyroste.

Pleťová maska ze zeleného jílu s matcha tea

Když chci své pleti dopřát trochu péče navíc, většinou si namíchám pleťovou masku z přísad, které mám běžně v kuchyni. Pokud chci mít hebkou a vyživenou pleť, vezmu asi lžičku medu, vetřu ji do vyčištěné pleti a nechám 15 minut působit. Pak med smyju vlažnou vodou a kouzlo je tu.

Dnes jsem si ale namíchala masku o něco komplikovanější. Je v ní zelený jíl, který má léčivé a čistící účinky a pak také matcha tea, který pleť povzbudí a díky své jemně zrnité struktuře působí jako jemný peeling. A nakonec kapka ricinového oleje, aby se pleť zbytečně nevysoušela.

Pleťová maska ze zeleného jílu s matcha tea
2 lžičky zeleného jílu
1/2 lžičky matcha tea
1 kapka ricinového oleje
2 kapky citronového esenciálního oleje
troška vody

V mističce smíchejte jíl, matchu, ricinový olej, esenciální olej a po troškách přidávejte vodu, dokud nezískáte krémovitou konzistenci.
Naneste na pleť pomocí štětce (používám štětec na tvářenku) a nechejte působit asi 15 minut, do té doby by maska měla uschnout. Poté ji smyjte vlažnou vodou a do ještě vlhké pleti vmasírujte pár kapek pleťového oleje.

Šípkový krém s levandulí

To jsem se tak jednou zase pustila do výroby krému na přání maminky, která tou dobou trpěla velmi suchou kůží na rukou. Její přání bylo, aby krém obsahoval šípkový olej a já, jakožto vzorná dcera, jsem neváhala a dala se do práce.

Šípkový krém s levandulí
50 g bambuckého másla
50 ml šípkového oleje
3 kapky esenciálního levandulového oleje

1. Nad vodní lázní opatrně rozpusťte bambucké máslo. Vlijte šípkový olej, promíchejte a odstavte (pokud se vám v této fázi bude oddělovat máslo a olej, nezoufejte, vše se později spojí).
2. Směs umístěte do lednice a každých 10 minut ji promíchejte. Až bude krém v pokojové teplotě, vmíchejte levandulový olej.
3. Ve chvíli, kdy povrch krému jakoby ztuhne, je čas na jeho vyšlehání. Použít můžete buď ruční metličku nebo elektrický šlehač. Během šlehání krém zesvětlá a jeho konzistence bude krásně nadýchaná.
4. Vyšlehaný krém přemístěte do kelímku a dejte do lednice ztuhnout.

Krému jsem namíchala trochu víc, aby na mě taky zůstalo a popravdě je to ten nejlepší krém, který pod mýma rukama doposud vznikl. Používám ho snad na všechno. Na ruce, na drobné oděrky a popáleniny nebo na obličej, když zrovna nemám po ruce pleťový olej.

Šípkový olej je velmi užitečná kosmetická ingredience. Říká se, že zpomaluje stárnutí pleti, hydratuje, obsahuje spoustu vitamínů a též antioxidanty. V neposlední řadě je vhodný právě na ekzémy a kožní neduhy.
A protože mi už pomalu dochází, budu si brzo muset namíchat další várku.

Máte také nějaký zajímavý recept na svůj domácí krém?

Wishlist podzim/zima 2016/17

Přišel podzim a já se těším, až schovám všechny letní šaty hluboko do skříně a vytáhnu kabáty, polobotky, šály a svetry.

Stejně jako na jaře jsem si sepsala wishlist. Pomáhá mi ujasnit si, co můj šatník potřebuje.
Mimochodem, vzpomínáte na ten jarní? Koupila jsem si z něj jen vlastně jen ty kožené sandály a mám obavy, že můj podzimno-zimní wishlist česká osud velice podobný a já si z něj koupím jen tak jednu až dvě věci. Ale nedá se nic dělat, budu prostě nosit svůj dosavadní šatník až do roztrhání.

1. Toužím po nové kabelce. Černé, kožené, s popruhem přes rameno a abych do ní strčila A4 a hromadu dalších věcí, které každý den potřebuji.
2. Nikdy jsem si nemyslela, že bych veřejně chtěla nosit tenisky. Inu, karta se obrací a já jsem si vysnila tyhle překrásné modré od Vagabondu, které už se nejspíš ani nevyrábí- Kdybyste je někde náhodou ještě zahlédli ve velikost 39, dejte mi vědět. Jinak budu muset shánět jiné.
3. a 4. Letošní zimu potřebuji nový zimní a podzimní kabát. Ty dva, které vlastním, už opravdu nevypadají moc k světu. Jeden je celý sežmolkovaný a druhý zase vybledlý a tak se budu dívat po nových. Nevíte, kde sehnat kvalitní kabát, který bude teplý a zároveň se nebude žmolkovat? Preferovala bych aspoň z části vlněný (tohle už ale zní trochu nesplnitelně).
5. Brýle. Potřebuju nové brýle. Už asi rok a pořád si je nejsem schopná vybrat. To bude ještě běh na dlouhou trať.
6. Aby tu pořád nebylo šedivo, černo a modro, sháním také jednoduchou meruňkovou košili, která nesmí být z viskózy, ani z polyesteru a ani průsvitná (byebye retězce).
7. A nakonec věc, kterou potřebuji ze všeho nejvíce. Hnědé kožené a bytelné kotníčkové boty. Ty moje současné mají už asi pět let, dvakrát jsem je nechala podrazit a už se mi pomalu rozpadají před očima. Ovšem vydržely se mnou dlouho a teď hledám podobně trvanlivou náhradu.

Zvykám si na život bez nakupování. Naposled mi ujela ručka u dvou šedých šatů. Jedny mi padly do oka v H&M a jelikož byly z organické bavlny, řekla jsem si, že jim dám šanci. Začaly se párat už po prvním praní... Ty druhé naštěstí drží a mám z nich velkou radost. Jednou vám je ukážu.

Nudes

Poslední dobou si nehty lakuju jen výjimečně a jen o víkendech. Je to proto, že když u pečení neustále umývám tuny nádobí, laky to prostě nedávají.

Dřív jsem jich měla vskutku hezkou sbírku, kterou ale pomalu protřiďuji a teď mi v ní zbývá jen pár laků v nude barvách (to jsou moje nejmilejší), pár červených a jeden světle modrý, který nosím asi jedenkrát do roka.

Na nehtech mám zrovna teď Miss Sporty v odstínu nevím jakém, ten šedý je od NYC (odstín 246), cihlový od Loreal (odstín 107) a meruňkový od Avonu (apricot mystery).

Chybí mi tu ještě nějaká jiná hezká nude barva? 

Lehké zamyšlení

Už opravdu dlouho jsem si nekoupila nic na sebe (nepočítám ty lehoučké letní šaty za dvacku). Na jednu stranu je to opravdu osvobozující pocit. Chodím v tom, co už mám a spíš než nakupovat se opravdu dobře snažím využít věci, které mi visí ve skříni anebo, pokud mi z nějakého důvodu nejsou sympatické, vyřazuji je.

Přijde mi pak jednodušší vybrat si něco na sebe, protože už se nemusím rozhodovat mezi tolika věcmi. Ale samozřejmě jsou tu rána, kdy stojím před skříní a nevím, co na sebe. Jsem už jednoduše unavená tím oblečením, které nosím pořád dokola, a chybí mi pocit mít na sobě něco nového. Řekla bych ale, že tohle se stává každému.

Vzpomínáte si třeba na můj jarní wishlist? Chtěla jsem si koupit novou koženou tašku a k tomu pár dalších věcí, ale okolnosti mého života mě nakonec donutily šetřit úplně na jiné věci (třeba na nový telefon, který mám místo té tašky). Stihla jsem si koupit aspoň sandály a světle růžový vlněný svetr ze sekáče. A k tomu ještě jeden sekáčový černý z merina, který jsem přes zimu nedala z ruky, oba dohromady ani ne za stovku.

Myslím, že stojí za to přestat ve velkém nakupovat levné a poloprůsvitné oblečení v řetězcích (i já tam samozřejmě občas zabrousím, ale většinou odcházím domů s prázdnou, protože se mi tam nic nelíbí) a naopak se zaměřit na místní tvorbu nebo si oblečení (třeba šaty) nechat ušít. Já se teď velmi těším na jedny meruňkové šaty s kolovou sukní.

Koupit si sem tam něco nového nepovažuji za trestný čin, jen se vždy snažím koupit věc, u které jsem si naprosto jistá, že bude mít v mém šatníku místo. Což mi připomíná, že bych se zase jednou měla vydat na nákupy do sekáče.

P.S. Když už píšu o šatech, snažím se podobný přístup vztáhnout i na ostatní věci. Méně utrácet a kupovat opravdu jen to, co potřebuji. V mém případě dám nejvíce za jídlo, protože na to si potrpím. Zároveň se snaží kupovat méně věcí v plastových obalech a plánuju si pořídit látkové pytlíčky na ovoce a zeleninu.

Citroník

Loni na podzim jsem si koupila bio citron. Když jsem ho rozkrojila, objevila jsem v něm tři naklíčené pecičky, ze kterých se draly miniaturní zelené výhonky. Pecičky jsem opatrně vypreparovala z citronové dužiny a zasadila jsem je do hrníčku s hlínou. Zalévala jsem je a čekala, co se stane.
První pecka nepřežila přesazení do většího květináče. Druhé dvě ano, ale jedna se zastavila ve výšce pěti centimetrů a dál se jí nechce růst. Ale ta třetí se snaží, seč může, aby byla do nejkrásnější a co největší.
Dočetla jsem se, že při zasazení citronové pecky bude rostlina plodit asi za 16 - 20 let. Přiznám se ale, že kvůli plodům tu rostlinku nepěstuji. Jsem jednoduše ráda, že roste a že se jí daří.