Mám spoustu kamarádek, které, jak říkají, nemají
štěstí. Já jim ale nevěřím, a tak je tu pro ně a pro vás pár tipů, jak na
tohle „neštěstí“ vyzrát.
U nás je to tak – ve většině secondhandů na ramínkách
visí obří neforemné věci, většinou ve velikostech 44 a výše nebo
naopak 34 a méně. Zbytek, ve kterém je samozřejmě i vaše velikost, je buď
sepraný, vybledlý, sežmolkovaný, anebo jinak nekvalitní. Ale i tak se tam dají
nalézt poklady – spousty pokladů. V secondhandech je to sice levné, ale musíte
si ujasnit pár věcí. Vintage kousky na vás jen tak nevybafnou, takže musíte
hledat, být u toho trpělivé a nebýt cholerik.
Takže jak na to?
1. Choďte tam často,
ptejte se, kdy dostávají zboží. Jednou možná neobjevíte nic, ale při příští
návštěvě nebudete vědět, co vyzkoušet první. Snažte se mít dobrou náladu a
nepropadat zoufalství. To pomáhá.
2. Pozor na kvalitu. Věc, která je
sežmolkovaná, už asi k ničemu nebude. Naopak svetr, který je stále jako nový (a
přitom je už nošený!) vám ještě vydrží dlouho.
3. Důležitý je materiál,
po tričku z uměliny přece nikdo netouží. Naopak kašmírový nebo vlněný svetr, to
je nádhera. Zprvu si materiál osahejte, po nějaké době už odhadnete pohledem,
jestli vám bude na těle příjemný, nebo ne. Sama se snažím kupovat jen věci z příjemných
látek a absolutně bez vad.
4. Přemýšlejte – sice mi to
sluší, ale vezmu si na někdy na sebe? Pokud si nejste úplně jisté, přenechejte
ty krásné šaty někomu jinému, kdo z nich jistě bude mít radost. Totéž pokud vám
oblečení nesedí, nemá to cenu, nakonec by vám zůstalo ležet na dně skříně.
5. Pokud náhodou umíte šít nebo
máte někoho, kdo to udělá za vás (a bude s vámi mít trpělivost), je důležitá
kreativita. Co takhle zkrátit ty kalhoty na kraťasy? Hm? Pokud ale na podobné
úpravy nemáte čas, raději to ani nekupujte.
6. Zavítejte do pánského
oddělení – oversized svetry, vzorované košile, kožené pásky, tašky…to
všechno tu mají. Totéž platí u dětského oddělení, obzvlášť pokud jste menší a
štíhlejší postavy, mezi dětskými věcmi na 13, 14 let třeba něco bude.
7. To, po čem vaše srdce touží,
většinou nenajdete. Takže s konkrétní představou do sekáčů ne. Určete si
obecnější cíl – svetr. To už by šlo. Mějte otevřenou mysl a ono se něco najde.
8. Ať
už koupíte cokoli, vždy to bude originál, který na sobě nikdo jiný
mít nebude.
9. Buďte trpělivé. Je to jako hledat
poklad. Ten taky neobjevíte hned, jak začnete pátrat. Chce to čas a spoustu
trpělivosti, ale až se vás někdo zeptá, odkud že to máte tak krásnou sukni a vy
mu s hrdostí odpovíte, že jen ze sekáče za dvacku, budete na vrcholu blaha
(odzkoušeno na vlastní kůži).
10. Naučte se poznat, která
barva vám sluší a která ne – v kabinkách většinou nebývá moc dobré
osvětlení a tak se můžete snadno utnout.
11. Sestavte
si šatník ze „základních kousků“, se kterými se pak poklady ze
sekáče dobře kombinují.
12. Se starými věcmi se musí opatrně –
pozor na praní vlněných svetrů, krajek, výšivek.
13. A pokud pořád
nemůžete nic najít, vemte si k ruce kamarádku, která tomu rozumí.
14. A nakonec…Veškeré oblečení potřebuje vyprat, aby se
zbavilo toho typického sekáčového zápachu, někdy stačí jednou, někdy víckrát.
Pokud je na oblečení flek, většinou je neodstranitelný a já osobně takové
oblečení většinou neberu. I když samozřejmě existují výjimky a Vanish taky není
k zahození.
Se mnou to máte tak – zhruba třetina mého
šatníku pochází ze secondhandu (velmi ekonomické) a zbytek poctivě
zakoupen v módních řetězcích.
Co mě mrzí je, že se nám stále nedostává takových těch
kouzelných obchůdků s vintage věcmi a šaty (mimo Prahu ovšem,
tak už se objevují první vlaštovky) - pokud jste někdy navštívili londýnský Camden
Town, víte, co mám na mysli. Krásné, kvalitní, staré věci, ceny sice vyšší,
ale kdo by odolal?
Takže co vy, jak je to s vámi a secondhandy? Máte
nějaké další tajné tipy?
(Článek je recyklovaný z blogu Vinted,
pro který
jsem ho psala asi před třemi lety.)