Domácí prací prášek

Míchám si vlastní prací prášek. Už ani nevím, jak dlouho. Rok, rok a půl určitě. Přijde mi, že pere úplně stejně jako kterýkoli jiný prášek a je navíc o dost levnější. Nemám pocit, že by světlé prádlo bylo zažloutlé a tmavé vybledlé - to jsou časté námitky proti domácímu pracímu prášku. Prášek nemá žádnou vůni, ale to mi vůbec nevadí, právě naopak mi to přijde fajn. Takhle to máme doma. Jak se pere u vás?

Suroviny jsem koupila v několikakilových baleních a jednou za čas si namíchám velkou sklenici prášku, která mi vydrží pár měsíců.

Místo aviváže, na změkčení a na případné rozpuštění zbylé sody používám směs octa a převařené vody (1:1).

Domácí prací prášek

500 g prací sody
250 g perkarbonátu
75 g nastrouhaného pracího mýdla
50 g TAEDu (TAED působí jako bělidlo, ale prášek lze namíchat i bez něj).

Ve velké míse důkladně promíchejte všechny suroviny a přemístěte do uzavíratelné sklenice. 

Až budete prát, na jednu pračku stačí 1-2 lžíce prášku. Do přihrádky na aviváž nalijte směs octa. Pokud je na oblečení flek, nejdříve ho zaperte žlučovým mýdlem ve studené vodě a pak přidejte do pračky s ostatním prádlem. A můžete prát!

Vajíčko na praní Ecoegg

Praní je pro mě dost zásadní věc. Dokud jsem se příliš nezajímala o ekologii, kupovala jsem všemožné voňavé aviváže a prací prášky z drogerie. I teď ještě občas peru v tekutém pracím gelu, protože ho máme doma celý kanystr a vyhazovat ho nebudu.

Zároveň s ním používám ekologické prací vajíčko Ecoegg. Je to malé plastové vajíčko naplněné dvěma druhy perliček, které by mělo vydržet až 210 praní, to je víceméně jeden rok. Doma mám vajíčko s vůní Svěží bavlna, která prádlo jemňouce provoní.

Praní s vajíčkem je jednoduché. Stačí ho dát do pračky spolu s prádlem, pračka ale nesmí být úplně naplněná, aby se vajíčko mohlo pohybovat. Trochu to pak v bubnu duní a bouchá. Vajíčko není vhodné pro praní na 90 stupňů, většinou s ním peru jen takové to běžně špinavé prádlo na 30 a 40 stupňů. Na větší skvrny si beru na pomoc již zmíněný tekutý prací prostředek.

S vajíčkem jsem moc spokojená.  Je levnější, než prací prášky, neobsahuje chemii a není třeba žádného dalšího přípravku (aviváž, změkčovač vody). Je dobrou variantou i pro děti a alergiky, protože nedráždí kůži.
Vajíčko samotné určitě vydrží několik let, ale mám výhrady ke zbytečnému množství plastových sáčků, ve kterých byly zabalené perly.

Našeho čtyřnohého Čotyho vajíčko také zaujalo, neustále na něj dorážel packou a dvakrát mi ho během focení odnesl, aby si s ním mohl hrát.

Tento příspěvek vznikl ve spolupráci s Nuspring.cz, ale všechny názory jsou (jako obvykle) mé vlastní.

Zero Waste pytlík

Když jdu nakupovat, snažím se mít u sebe pár plátěných pytlíků na ovoce a zeleninu. Beru je s sebou do supermarketů (kde se na mě většinou dívají dost podivně) i na Zelňák na trhy (tam už si prodejci na "nechci sáček, děkuji" pomalu zvykají).
Včerejší večer jsem jaksi oplývala kreativitou a během pár hodin a několika dílů seriálu jsem si vyšila a ušila tento lněný pytlíček. Do něj bude radost nakupovat.

Jak je to u vás s nákupy, snažíte se také nebrat plastové sáčky/igelitky/obaly, pokud to není nezbytně nutné?

Čistič z vinného octa

Říká se, že na Vánoce má být doma uklizeno. U mě bude letos uklizeno ekologicky, protože jsem si vyrobila si jednoduchý čistič z vinného octa.

V podstatě by na běžný úklid domácnosti měl stačit ocet a soda (na dřevěné parkety bych ale ocet nelila). Ocet můžete smíchat s trochou vody a nalít ho do láhve s rozprašovačem. To je snad nejjednodušší recept na domácí čisticí prostředek.

Já jsem zašla o kousek dál a naložila do vinného octa vánoční koření, aby hezky voněl. Jde o to, že ocet sám o sobě vydává štiplavý zápach, jenže když do něj něco naložíte (koření, sušené bylinky nebo kůru z citrusů), vyluhuje se do octa vůně všech přísad a ocet ztratí svou štiplavost.

Čistící prostředek z vinného octa
vinný ocet
2 svitky skořice
1 lžička celého kardamomu
1 lžíce hřebíčku
kůra z 1 pomeranče

Vzala jsem asi čtvrtlitrovou skleničku a nasypala do ní koření a kůru z pomeranče (použila jsem jen oranžovou část kůry a co nejméně té bílé části pod ní). Celé jsem to zalila vinným octem, zavřela a nechala stát v pokojové teplotě asi týden až dva, nebo dokud se štiplavý zápach z octa nepřeměnil na kořeněnou vůni.

Nešetřila jsem sušeným hřebíčkem, protože ten má dezinfekční účinky a ničí bakterie. Stejný účinek má i samotný ocet.

Čistič z octa je ekologický a navíc stojí jen pár korun. Udělá navíc úplně stejnou práci jako všechny chemické přípravky. Když ho necháte chvíli působit, poradí si i s vodním kamenem. V kombinaci se sodou jsem s ním vydrhla třeba smaltovaný plynový sporák, se kterým si žádný chemický prostředek nevěděl rady. Teď je jako nový.

Jaké ekologické čistící prostředky používáte? Zatím se v nich moc neorientuji a tak ráda dám na vaše rady.

Skleněná láhev Retap

Už nějakou dobu se snažím přistupovat ke každodennímu životu trochu zodpovědněji. Snažím se co nejméně používat plasty (třeba plastové láhve jsou zlo), kupuji raději bio produkty, nepoužívám chemickou kosmetiku a méně nakupuji oblečení v řetězcích. S tímto přístupem souvisí i můj cíl vytvořit si ekologičtější domácnost.
Jednou z prvních vlaštovek je skleněná láhev Retap vyrobená z nerozbitného borosilikátového skla (a kdyby se náhodou rozbilo, na láhev je doživotní záruka). Láhev je neuvěřitelně lehoučká, opravdu se nerozbila, ani když jsem spolu s ní měla v tašce těžký svazek klíčů a plechovou dózu. Myslím, že už ji nedám z ruky.

Tento příspěvek vznikl ve spolupráci s Na svačinu.